Velký motoristický průvodce – autem do Itálie

Dovolená se stává vítanou výhybkou na pracovní rychlo trati. Odpočinek v pomyslném depu přináší psychické i fyzické uvolnění. Vnímání reality se na malý moment odsouvá do mlhavého oparu a do popředí se dostávají základní hodnoty lidského bytí. Podívejme se na cestování vlastním dopravním prostředkem, když pomineme strávený čas na silnici, převládají jen samá pozitiva.

Vycestovat vlastním vozem může každý, kdo se na delší jízdu cítí a má k tomu odpovídající vůz v perfektním technickém stavu. Kromě toho je důležité se seznámit i se silničními zákony, předem si zmapovat trasu a strategicky promyslet nákup pohonných hmot. Přinášíme vám další díl velkého motoristického průvodce – tentokrát pro oblíbenou a hojně navštěvovanou zemi – Itálie. Co vás může na cestách potkat a jaká úskalí tato romantická krajina předkládá?

Jak se do Itálie dostanu?

Říká se, že do Říma vedou všechny cesty. Z České republiky to jsou hned dvě? Pro západní oblast Toskánska a Kalábrie volíme trasu skrze Německo, naopak do tradičních přímořských destinací Benátek, Rimini, Gargana nebo Bibione volíme silnici vedoucí napříč Rakouskem.

Přes Německo – v této variantě se nabízí hraniční přejezd Rozvadov a odtud nadále do Mnichova a posléze směrem na rakouský Innsbruck. Připravte se na zpoplatněný úsek Brennerského průsmyku. Německo prozatím nemá zpoplatněné dálnice pro osobní vozidla, což je velká výhoda a rovněž i úspora finančních prostředků.

Přes Rakousko – hraniční přechod v Mikulově je využívaný výletníky startující svou pouť z Moravy. Dálnice směrem na Vídeň se jeví jako nejideálnější a rovněž nejkratší možnost. Počítejte však s desetidenní dálniční známkou v ceně od 8 EUR nebo 2 měsíční známkou za cenu cca 28 EUR.

Kde očekávat poplatky?

Poplatky jsou s jízdou do zahraničí neodlučně spojeny v místech tunelových průjezdů či v určitých dálničních úsecích. Podívejme se na to trochu podrobněji.

Rakousko – kromě povinné dálniční známky je nutné počítat i s jednorázovými poplatky do horských oblastí či tunelů. Platbu očekávejte v místech Bosruck, Glenhaim, Taurenský tunel,
Karawanken, Innsbruck, Arlberg.

Německo – tento stát je k motoristům obsluhující vozy do váhového limitu 12 tun velmi vstřícný. Na zdejších silnicích není třeba platit žádné poplatky, ani dálniční kupóny, i přes to se zde setkáte s vysokou kvalitou asfaltového povrchu.

Itálie – zde je poplatková politika řešena počtem ujetých kilometrů. Není tedy třeba zakupovat dálniční kupón, ale zaplatit za projetý úsek. Na začátku dálniční komunikace si odeberete lístek a při výjezdu zaplatíte u příslušného automatu nebo obsluhy. Lístek nesmíte za žádných okolností ztratit, v opačném případě počítejte s vysokou pokutou a časovým zdržením. Vyhýbejte se pruhům a pokladnám Telepass, ty jsou určené pro automaticky platící motoristy vlastnící čipovou kartu s hotovostí. Pro standardní turisty je určen pruh Carte, stačí jen vložit lístek získany při vjezdu na dálnici a kartou zaplatit příslušnou částku.

Kde se vyplatí natankovat?

Otázka čerpání pohonných hmot je vždy citlivým tématem, kde se dá při správném výběru stanic ušetřit zajímavá částka. Při cestování do Itálie vycházejí menší čerpací stanice v Rakousku úplně nejvýhodněji. Dokonce i v Německu jsou ceny na některých čerpacích stanicích přijatelnější, než u nás. Naftu určitě netankujte v Itálii, stojí zde okolo 40 Kč za jeden litr. Plná nádrž vás tak vyjde o více jak 500 až 1000 Kč dráž. Na dovoz pohonných hmot v kanystrech rovnou zapomeňte, ve všech zmiňovaných zemích je zakázán.

Předpisy a stav pozemních komunikací v Itálii

Síť pozemních komunikací v Itálii je v severní části ve skvělém stavu. Pokud jedete více na jih až do Kalábrie, počítejte s mírnějším technickým úpadkem. Jih je závislý výhradně na zemědělské činnosti, chybí zde průmyslová odvětví, což se nepříznivě odráží i na ekonomické stránce oblasti. V některých místech přechází silnice až v prašné cesty s těžko průjezdným terénem. Dopravní situace je například v jižních destinacích hodně složitá.

Málo kdo dodržuje základní pravidla přednosti zprava či další obdobně laděná nařízení. Ve své podstatě platí pravidlo většího vozidla. Dbejte proto zvýšené opatrnosti, všichni troubí, spěchají a vrhají se do dopravních situací takřka bezhlavě. Přes to se zde setkáte s vysokými pokuty, raději nepřekračujte maximální povolenou rychlost. Už jen 10 kilometrů navíc stojí 200 EUR či překročení o 40 kilometrů v hodině 1500 EUR a odebrání řidičáku. Jinak jsou zdejší policisté vstřícní a ochotní.

Přejeme vám na cestách po zasluněné Itálii hodně štěstí a jistou ruku.

Líbil se vám článek? Sledujte nás na Facebooku a mějte přehled o aktuálních novinkách.