Největším problémem začínajících řidičů je velké sebevědomí a žádné zkušenosti

Nikdo není tak dobrým řidičem, jak si ve skutečnosti myslí. Většinou tento mylný úsudek vychází z povahového rysu a nejde o pohled na skutečné dovednosti. O zkušenostech nevypovídá období bez nehodovosti ani to, jak rychle umíte jezdit v hustém silničním provozu. Bez nehody dokáže jezdit i naprostý amatér s trochou štěstí a rychlejší jízdu zvládáte jen proto, že se naštěstí drtivá většina řidičů dokáže přizpůsobovat ostatním.

Nejrizikovější skupinou řidičů se ale dle statistik stávají čerství majitelé řidičského oprávnění, kteří se ihned myšlenkově stávají privilegovanou skupinou jezdců. Patří mezi ně budoucí mistři světa závodních okruhů a doposud přehlížení nadějní závodníci. Pak takové potkáváme s otočeným automobilem v příkopu u ostré zatáčky, jejich první ojetina neměla příliš dlouhou životnost. Především nechápou, jak se to vůbec mohlo stát.

Kde se stala chyba?

Každý, kdo vám poví, jak dobrým řidičem je, o řízení neví vůbec nic. Ano, zařadit správnou rychlost a zatočit volantem před zatáčkou umí asi každý, ale to přece nestačí. Vychloubačné projevy se rázem rozplynou ihned po nastartování. Řidič neprovede vůbec žádnou kontrolu vozidla před vyjetím, posadí se za volant zvláštním způsobem a kotouč drží jen jednou rukou. Všechny tyto sounáležitosti vypovídají o tom, jak málo toho o řízení ve skutečnosti ví. Každý z takových řidičů sice dokáže krotit koně pod kapotou, ale s nestandardní situací si už poradit neumějí. Praxe ze skutečného provozu je mizivá.

Piloti letadel se před ostrým startem naučí zvládat krizové situace v podobě výpadku motoru nebo zvládnutí řízení za extrémního počasí. V autoškole se nic takového neučí. Takže jakmile se začínající řidič dostane na silnici v nočních hodinách a začne hustě sněžit, dokážete si představit, jak zvládne řízení pokud mu ještě praskne světlomet.

Zkušenosti až z provozu

Autoškola zde není proto, aby se budoucí jezdci naučili zvládat krizové situace, ale aby ukázala, zda vůbec silniční provoz daný jedinec zvládne. Nabírání zkušeností tedy přichází až ve chvíli, kdy prostor vozidla instruktor opustí a vše zůstane pouze v rukách čerstvě kvalifikovaného řidiče. V tomto období však děláme nejvíce chyb a pokud se k tomu přidá nad rámcové sebevědomí, následky jsou fatální. Zkušenosti s krizovou situací tedy přicházejí až ve chvíli, kdy k nim skutečně dojde.

Mezi ně patří například aquaplaning, smyk na sněhu, štěrku, mechanické závady, výměna pneumatiky u krajnice. Začátečník nedokáže na takové události vhodně reagovat a navíc je k jejich vyvolání svým způsobem jízdy mnohem blíže než ostatní. Následné reakce jsou pak zcela chybné a vedou k dopravní nehodě. Zkušený řidič moc dobře ví, že za vydatného deště musí snížit rychlost. Začínající řidič s velkým sebevědomím rychlost nesníží a aquaplaning si přivodí.

Jak dlouho to bude trvat

Otázkou tedy zůstává, jak dlouho to bude trvat, než si začínající řidič může skutečně říct, že je řidičem zkušeným? To je otázka velice individuální, jelikož ani roky praxe z nikoho zkušeného řidiče neudělají. Někdo si již od autoškoly přinese špatné návyky a opakuje je po celou dobu své řidičské existence. Například správné sezení v autě nebo úchop volantu minimalizuje vznik dopravní nehody. To se praxí nenaučíme, to je prostě na každém z nás, jak k této problematice přistupujeme.

Stejně tak nás nezachrání zkušenosti z provozu, když podceňujeme technický stav vozidla. To jsou věci, které dokonce nedodržují ani samotní školitelé a instruktoři, takže se není od koho učit. Skutečně se školitel zaměřuje na to, jak sedíte v autě? Opravdu před každým vyjetím s vámi kontroluje stav vozidla? Takových je opravdu málo, takže e na silnice dostávají začínající piloti se špatnými návyky.

Největším problémem začínajících řidičů je velké sebevědomí a žádné zkušenosti
5 (100%) 1 vote
Líbil se vám článek? Sledujte nás na Facebooku a mějte přehled o aktuálních novinkách.